Bazilika sv. Petra a Pavla

Dominantu Vyšehradu vytváří právě tato římskokatolická bazilika svatého Petra a Pavla, jejíž dvě novogotické věže upoutávají pozornost z celého okolí. Tento chrám byl založen českým knížetem a později králem Vratislavem II. v 70. letech 11. století. Jednalo se o trojlodní románskou baziliku. Při kostele byla založena vyšehradská kapitula. Připomeňme, že založení kapituly, chrámu a posléze vystavění královského paláce, souviselo se snahou knížete Vratislava II. vymanit se ze závislosti na pražském biskupství, v jehož čele stál ambiciózní Jaromír, bratr knížete. Nově založená kapitula podléhala přímo papeži, a tak se místní vyšehradští kněží mohli věnovat samostatnější politické činnosti a vycházet vstříc svému králi Vratislavovi.
Za Lucemburků došlo ke gotické přestavbě chrámu a k jeho zvětšení na úctyhodných 110 metrů délky. Při husitském plenění Vyšehradu v roce 1420 byly ušetřeny pouze dva církevní objekty. Jedním z nich byl právě náš chrám. Následovala nejprve renesanční přestavba, která proběhla v 70. letech 16. století, a později přestavba barokní v období 1707 – 1729. Stejně jako celá řada církevních památek v Praze získala také bazilika sv. Petra a Pavla současnou podobu v letech 1885-1903, kdy interiér chrámu dostal secesní podobu a exteriér podobu novogotickou, což se projevilo zejména dostavbou dvou novogotických věží, které jsou vysoké 58 metrů a svým vzhledem připomínají ve stejném období postavený kostel sv. Ludmily na novoměstském náměstí Míru. Na průčelí kostela jsou vyobrazení sv. Petra a sv. Pavla a znak vyšehradské kapituly, který tvoří kříž, biskupská mitra a berla a na červeném poli dva zkřížené klíče, které odkazují na patrona kapituly sv. Petra. Pamětní deska připomíná, že v roce 2003 tehdejší papež Jan Pavel II. povýšil kostel na tzv. baziliku minor, což z církevního hlediska znamená posílení pravomocí a privilegií. Chrám je kromě jiného oblíbeným místem pro uzavírání církevních sňatků.

Více informací
Přehrát audio