KATEDRÁLA SVATÉHO VÍTA, VÁCLAVA A VOJTĚCHA

Svatovítská katedrála je nejvýznamnější český katolický kostel, sídelní kostel pražské arcidiecéze, je dominantou celého Pražského hradu a zároveň tedy dominantou celého města. Podnět ke stavbě katedrály přišel v dubnu 1344, kdy byla pražská diecéze povýšena na arcidiecézi a kdy pražský arcibiskup získal právo korunovat české krále. Na podzim stejného roku byl slavnostně položen základní kámen katedrály. Císař Karel znal dobře gotickou Paříž a chtěl, aby nová katedrála byla vskutku reprezentativním církevním stánkem. Dnešní forma, dnešní vzhled katedrály, je trojlodní s příčnou lodí, triforiem a s kaplemi kolem celého chrámu. Parametry katedrály jsou následující: délka 124 m, šířka 60 m, 28 pilířů, vnitřní výška klenby 33 m, výška hlavní věže 97 m, výška předních věží 82 m.
Stavbu započal francouzský architekt Matyáš z Arrasu na východní straně tím nejdůležitějším, tedy kněžištěm. Dále stihl vybudovat závěr chóru, 8 kaplí až po triforium a začal budovat kapli sv. Kříže a sakristii. Po smrti Matyáše z Arrasu/1352/ se stavby ujímá v roce 1356 mladý teprve třiadvacetiletý Petr Parléř z německého Gmündu, jehož stavební huť získávala postupně mimořádný věhlas a později patřila k nejvýznamnějším v tehdejší střední Evropě. Pokračoval v díle, vystavěl nejdůležitější svatováclavskou kapli, kterou zaklenul doposud nepoužitou klenbou hvězdicového tvaru, vedle kaple vznikla korunní komora pro české korunovační klenoty. Založil zvonovou věž, zaklenul chór a pokračoval ve stavbě až do své smrti v roce 1399. Po jeho smrti práce ustaly a katedrála byla provizorně uzavřena zdí.
Pražskou katedrálu stihl stejný osud, jako stihl i jiné evropské katedrály. Války, nezájem panovníků, nedostatek finančních prostředků zastavily stavební práce na dlouhé půlstoletí. Katedrála byla dokončena až v roce 1929. Před touto novodobou dostavbou byla ještě za Jagellonců postavena královská oratoř spojená se Starým královským palácem. Zde působili dva významní architekti této doby Benedikt Ried a Hans Spies. Následovala dostavba kruchty katedrály architektem Wohlmutem v 60. letech 16. století a z roku 1770 pochází barokní střecha zvonice. Kde na původní gotickou věž zvonice navazuje renesanční dostavba, je patrno na první pohled.
Novogotická dostavba katedrály probíhala v letech 1873 až 1929 podle projektu Josefa Krannera a Josefa Mockera. Po Mockerově smrti dokončoval dostavbu Kamil Hilbert. Na novodobé výzdobě katedrály se podíleli nejlepší umělci doby, jako například světově uznávaní malíři Max Švabinský a Alfons Mucha.

Více informací
Přehrát audio