KLÁŠTER NA SLOVANECH - EMAUZY

Klášter benediktinů u chrámu Panny Marie a slovanských patronů byl založen Karlem IV. v roce 1347. Vlastní kostel přidružený ke klášteru slovanských benediktinů založil Karel IV. v roce 1371 s jasným úmyslem podpořit slovanskou liturgii, navázat na tradici cyrilometodějskou a vytvořit tak centrum slovanské církevní vzdělanosti. Liturgickým jazykem byla staroslověnština. Pro klášter se používalo označení Na Slovanech právě z těchto důvodů. Druhé označení kláštera již není tak snadné vysvětlit, nicméně převládá názor, že označení kláštera připomíná první čtení evangelia při slavnostním vysvěcení, které se týkalo právě pasáže Ježíšovy cesty do Emauz. Ve zdejším skriptoriu vznikaly manuskripty mimořádné ceny, jako například Remešský evangeliář, který byl pravděpodobně součástí korunovačního obřadu francouzských králů. Na počátku 15. století přišli husité, ale ti tento klášter nejenom že ušetřili, ale také zde praktikovali přijímání pod obojí způsobu. Na samém počátku 17. století za vlády Rudolfa II. byl kostel vrácen katolické církvi a do kláštera přišli benediktini z katalánského kláštera Montserrat, kteří zde působili až do 80. let 19. století.
Původní kostel byl gotický a byl koncipován jako trojlodní. Ambit kláštera byl vyzdoben nástěnnými gotickými malbami neznámým malířem, tzv. Mistrem emauzského cyklu. V 17. a 18. století byl klášter částečně barokizován, přibyly dvě barokní věže. Novodobou podobu dostal klášter s kostelem v 50. a 60. letech 20. století, kdy bylo rozhodnuto o celkové rekonstrukci, protože objekt byl vážně poničen při amerických náletech na samém konci 2. světové války. Nejprve došlo k rekonstrukci kleneb podle návrhu profesora Bedřicha Hacara, následovalo odvážné, a s odstupem doby velmi ceněné, řešení nových věží jako skořepinových, z bílého betonu zhotovených, křídel s mosaznými pozlacenými hroty. Tento odvážný projekt je dílem architekta Františka Černého. Paradoxem je, že v těsné blízkosti takto citlivě a zajímavě zrekonstruovaného kostela s klášterem byly přes silné protesty laické i odborné veřejnosti vystavěny na přelomu 60. a 70. let surově moderní krychlové stavby se skleněnou fasádou. Tato arogance komunistických architektů a památkářů bohužel způsobila nevratné škody na celém území tehdejšího Československa.

Více informací
Přehrát audio