KOSTEL PANNY MARIE SNĚŽNÉ

Nachází se v těsném sousedství Václavského náměstí obklíčen okolní zástavbou. Je jen torzem toho, čeho měl, podle svého zakladatele Karla IV., být. Karel kostel založil v roce 1347 jako trojlodní baziliku, která měla dosahovat délky neuvěřitelných 100 metrů a měla sloužit jako reprezentativní korunovační chrám. Stihl se postavit jen presbytář, který byl vysvěcen v roce 1379, a základy vstupní části. Přišly husitské bouře, práce byly zastaveny, ale chrám ve stávající podobě existoval. Působil tu také Jan Želivský. Radikální husitský kněz, vládce zoufalé pražské chudiny, který vedl rozvášněný dav právě od kostela Panny Marie Sněžné na Novoměstskou radnici. Cestou se zastavili v kostele sv. Štěpána, kam násilím vtrhli, Želivský odsloužil mši pod obojí způsobou. Poté dav dotáhl na Novoměstskou radnici, na kterou zaútočil a vyházel radní z oken. Proběhla 1. pražská defenestrace. Bylo 30. července 1419 a Čechy se na dlouhé roky ponořily do tzv. husitských válek. Sám Želivský byl jako příliš radikální a nebezpečný popraven v roce 1422 umírněným husitským křídlem na Staroměstské radnici, pochován je v kostele Panny Marie Sněžné.
Chrám byl opraven, zčásti dostavěn a znovu vysvěcen v roce 1625, to už byl v majetku františkánů, kteří si v těsném sousedství kostela zřídili klášter. Klenba kostela měří 34 metrů a je nejvyšší v Praze, stejným unikátem je nejvyšší raně barokní oltář, který je 29 metrů vysoký. Autorem spodního oltářního obrazu je pražský malíř Antonín Stevens. Obraz představuje legendu o založení římského kostela Panny Marie Sněžné známého jako Santa Maria Maggiore. Legenda totiž říká, že se papeži Liberiovi zjevila Panna Maria a vyzvala ho, aby založil její kostel tam, kde v srpnu napadne sníh. Tato legenda tedy dala jméno našemu pražskému kostelu.
V těsném sousedství kostela se dnes nachází bývalá klášterní Františkánská zahrada, ostrov klidu a ticha uprostřed rušného centra města.

Více informací
Přehrát audio