LORETA

Je komplex staveb, který se nachází na východní straně Loretánského náměstí, přímo naproti Černínskému paláci. Jméno církevního komplexu pochopitelně vychází z italského poutního místa Loreto blízko Ancony, kam podle legendy andělé, anebo poutníci, přenesli na konci 13. století postupně celou tzv. svatou chýši z Nazaretu /Casa santa/, kde se panně Marii zjevili andělé a zvěstovali jí příchod a narození Ježíše. V Praze tedy, jako jinde na světě, byla postavena Casa santa a stala se významným poutním místem srovnatelným v Praze jen s kostelem Panny Marie Vítězné, kde se nachází soška tzv. Pražského Jezulátka.
Za stavbou této Loretánské kaple stáli kapucíni z blízkého kláštera a mecenáška Kateřina Benigna z Lobkovic. Ta v roce 1626 zadala stavbu architektu Giovannimu Orsinimu. Ten při stavbě údajně použil několika cihel a kousky trámů z italského Loreta. Na počátku 18. století byla Svatá chýše obestavěna barokními ambity. Hlavní průčelí rozestavěl Kryštof Dienzenhofer v roce 1721, po jeho smrti průčelí dokončil jeho syn Kilián Ignác. V centrální části průčelí je umístěna zvonice se známou a vzácnou zvonkohrou, kterou tvoří 30 signovaných zvonů a která poprvé zazněla 15. srpna 1695. Součástí pražské Lorety je také klenotnice s loretánským pokladem. Jedná se zejména o barokní zlatnické památky, kalichy, monstrance a relikviáře. Největší atrakcí je monstrance nazývána Pražské slunce zhotovená ve Vídni podle návrhu Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Tato monstrance je zdobena 6 222 diamanty.

Více informací
Přehrát audio