MALÁ STRANA

Osídlení Malé Strany, neboli Menšího Města, bylo přirozeným důsledkem toho, že se knížecí sídlo nacházelo na strategickém místě dnešního Pražského hradu. Vznikalo tedy logicky jakési podhradí, kde se organizovali trhy a kde postupně vznikalo osídlení. Významný impuls v rozvoji malostranského břehu přišel s vládou Vladislava II., za jehož vlády byl postaven z tohoto urbanistického pohledu tolik důležitý kamenný Juditin most.
Do historie Malé Strany významně zasáhl český král Přemysl Otakar II., který v roce 1257 Malou Stranu povýšil na město, a právě z tohoto období pochází dnešní struktura čtvrti s centrálním Malostranským náměstím. Přemysl Otakar II. také významně zasáhl do složení obyvatelstva. Přilákal za výhodných daňových podmínek ze severního Německa kolonisty, obchodníky a řemeslníky, kteří částečně původní obyvatelstvo vytlačili za hradby do okolních vesnic. Přesto zůstává oblast Malé Strany spíše chudší aglomerací. Do historie Malé strany vstoupil také svými stavebními aktivitami Karel IV., který město zvětšil a nechal ho obehnat hradbami. Tragickou událostí pro Malou Stranu byl ničivý požár, který v roce 1541 zničil většinu malostranských domů a poškodil také Pražský hrad. Záchranu pro Malou Stranu představoval příchod císaře Rudolfa II. do Prahy v roce 1583, neboť se do Prahy stěhovali dvořané a dvorská šlechta. A tak přišla doba významných italských architektů/Ulrico Aostali, Giuseppe Filippi, Anselmo Lurago, Domenico Orsi/, kteří stavěli jak duchovní tak světské stavby. Vzniká postupně reprezentační čtvrť, kde si nejbohatší šlechtici doby nechali stavět své převážně barokní paláce. Proto je v současnosti Malá Strana diplomatickou čtvrtí, kde v prestižních palácích sídlí ambasády cizích zemí a sídla významných institucí, jako například sídla české poslanecké

Více informací
Přehrát audio