OBECNÍ DŮM

Dříve také Reprezentační dům /zkráceně „Repre“/, jedinečný architektonický skvost z počátku 20 století /1903 -1911/ patří právem mezi nejnavštěvovanější památky v Praze. Na konci 19. století začaly autority města uvažovat o výstavbě paláce, který by sloužil jako reprezentační budova pro společenské a kulturní akce. V samém centru Prahy se nabízel nepravidelný pozemek, na kterém zůstávaly zbytky královského paláce/Královského dvora/ původně z dob dynastie Jagellonců /2.pol.15.st./.
Vedle Obecního domu stále stojí z tohoto období Prašná brána. Stavba Obecního domu byla svěřena dvěma významným českým architektům, kteří ale měli rozdílný pohled na architekturu. Volba to byla riskantní, ale ukázala se jako geniální. Vznikl jedinečný homogenní architektonický skvost. První z architektů, Antonín Balšánek, se ujal stavby paláce a jejího vnějšího vzhledu. Využil tehdy módní historizující slohy s převládajícími prvky neobaroka. Osvald Polívka vytvořil interiér budovy v jedinečném secesním stylu. V paláci se se nachází salóny a sály, jako například Primátorský sál, dále výstavní prostory, velký koncertní Smetanův sál, restaurace a kavárny. Na výzdobě se podíleli nejlepší umělci své doby. Malíři jako Alfons Mucha, Max Švabinský, Mikoláš Aleš, nebo sochaři Ladislav Šaloun, Václav Myslbek či Karel Špillar. Průčelí Obecního domu zdobí právě jejich díla: mozaika Hold Praze/Špillar/ a sousoší Ponížení a vzkříšení národa od Ladislava Šalouna. O významu Obecního domu svědčí i fakt, že právě zde byla 28.10.1918 vyhlášena samostatná Československá republika

Více informací
Přehrát audio