PRAŽSKÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV

Pražský Starý židovský hřbitov je svým způsobem unikátní kulturní památkou světového významu, a proto je vyhledávaným turistickým cílem. Jedinečnost tohoto hřbitova nespočívá v jeho stáří, ale v jeho vzhledu. Na hřbitově nenajdete klasické hroby a u nich náhrobní desky, uvidíte většinou jen magickou změť různorodých náhrobních kamenů.
Židé izolovaní od ostatní společnosti měli pochopitelně i svá pohřebiště. Ta nejstarší se nacházela na Malé Straně a také na Novém Městě. Později, zřejmě na počátku 15. století, byl založen na nejvyšším místě židovského ghetta nový hřbitov, jehož teritorium bylo v rámci možností rozšiřováno, nicméně brzy byl hřbitov zcela a zaplněn a jiný hřbitov k dispozici nebyl. Hýbat s ostatky mrtvých dle židovských zvyků nelze, atak byla situace vyřešena tak, že se na stávající hroby navážela vrstva zeminy, do které se pohřbívali noví mrtví, přičemž staré náhrobní kameny byly vytahovány a umísťovány na novou úroveň hřbitova. Tento systém pohřbívání se opakoval až do roku 1787, kdy zde byl pohřben poslední zesnulý, Mojžíš Lipman Beck.Na hřbitově je tedy celkem 12 hřbitovních vrstev, cca. 80 000 hrobů a 12 000 náhrobních kamenů. Ten nejstarší, datovaný rokem 1439, patří významnému židovskému učenci a básníkovi Avigdoru Karovi, který je znám svou elegií „Všechno to neštěstí“, ve které popisuje strašný velikonoční pogrom z roku 1389. Z ostatních osobností zde pohřbených nelze opomenout matematika a astronoma Davida Ganse, vrchního rabína a mecenáše Mordechaje Maisela anebo největšího židovského učence rudolfinské doby rabbiho Löwa, který dle legendy stvořil Golema. Tumba rabbiho Löwa je z růžového mramoru a je ozdobena plastikou lva a bývá nejvíce ze všech tumb pokryta malými útržky papíru s přáními, které jsou zatěžkány kamennými oblázky. Náhrobky jsou často bohatě zdobeny a obsahují kromě základních údajů o pohřbeném také židovské symboly a další často veršované informace.

Více informací
Přehrát audio