PRVNÍ HRADNÍ NÁDVOŘÍ

První nádvoří Hradu je od Hradčanského náměstí odděleno monumentálním rokokovým mřížovaným plotem tvořeným osmi zdobenými sloupy a vstupní bránou, tzv. Bránou Gigantů, která je dílem Františka Platzera a která pochází z roku 1769. Původní nádvoří vznikalo za vlády Rudolfa II., ale z tohoto období se dochovala pouze překrásná Matyášova brána, kterou se prochází na druhé hradní nádvoří. Bránu nechal objednat Rudolf II., ale dokončena byla až za jeho bratra Matyáše v roce 1614, odtud její dnešní název. Ostatně latinský nápis na této bráně, na tomto antikizujícím vítězném oblouku říká, že: “Pan Matyáš, volený římský císař, vždy vznešený uherský a česká král etc. dal postavit roku 1641“. Slohově bychom tuto překrásnou stavbu řadili částečně k rudolfinskému manýrismu, částečně pak k baroku. Z tohoto pohledu se jedná o jednu z prvních barokních staveb světského charakteru na našem území. Za autora brány je považován Giovanni Maria Filippi.
Budovy kolem prvního hradního nádvoří pocházejí z období přestavby Hradu za vlády Marie Terezie. Tehdy nechal architekt Nicolo Pacassi zasypat před Matyášovou bránou ležící hradní příkop, který zde byl od nejstarších dob a odděloval Hrad od dnešního Hradčanského náměstí. Budova zbrojnice a správce pokladu byla zbourána, vznikl tak prostor pro dnešní První hradní nádvoří. Volně stojící Matyášova brána byla včleněna do nových barokně klasicistních tzv. Tereziánských křídel Hradu. Podstatná je funkce prvního nádvoří, tedy funkce tzv. čestného dvora. Zde se konají čestné přehlídky Hradní stráže, byly zde v minulosti, v politicky různorodých dobách, přijímány a i nadále budou přijímány různorodé oficiální státní návštěvy.

Více informací
Přehrát audio