STAROMĚSTSKÁ RADNICE

Městský statut získává Staré Město v roce 1234. Ještě sto let si ale staroměstští museli počkat na výsadu a symbol samosprávy, tedy na radnici, jejíž stavbu povolil král Jan Lucemburský v roce 1338. Tehdy staroměstští zakoupili rohový dům Wolfina z Kamene, přistavěli jedno patro, dům rozšířili a postavili radniční věž /r.1364/. Uvnitř 70 metrové věže vznikla v roce 1381 nádherná gotická kaple, dílo stavební huti Petra Parléře. K tomuto hlavnímu radničnímu domu se postupně během staletí přistavovaly další domy, takže současnou podobu radnice tvoří komplex několika navzájem propojených domů, které pocházejí z různých období. S původním Wolfinovým domem sousedí Křížův dům s překrásným renesančním oknem z roku 1520 a s nápisem Praga caput regni /Praha hlava království/, nad nímž je znak Starého Města, který se na konci 18. století stává znakem celého města pražského. Hlavním místem nové radnice byla radní síň, kde nejenom rozhodovala městská rada, ale kde se konaly městské soudy či přijímala historická rozhodnutí, jako například volba významného českého šlechtice Jiříka z Poděbrad za českého krále v roce 1457. Jižní stranu radnice uzavírá původně gotický dům U Minuty, který je výrazný svou sgrafitovou výzdobou, která zpracovává biblické náměty i řeckou mytologii. Zajímavostí je, že v tomto domě v letech 1889 až 1896 bydlel světový autor pražské německé školy Franz Kafka. Radnice měla také novodobé rozsáhlé křídlo postavené v neogotickém stylu na konci 19. století architektem Nobilem.. Tato část radnice však byla zničena na konci druhé světové války. Pozorný návštěvník si všimne torza tohoto křídla. Hlavní turistickou atrakcí je na jižní straně radniční věže umístěný orloj. Byl sestaven před rokem 1410 hodinářem Mikulášem z Kadaně ve spolupráci s matematikem a astronomem Janem Šindelem, který byl mimo jiné spolužákem Jana Husa. Do současné podoby uvedl orloj o necelých 100 let později mistr Jan Hanuš, který byl dlouho považován za tvůrce orloje. Orloj je tvořen třemi samostatnými celky: chod apoštolů, kalendárium a sféra.
Každou celou hodinu v denním čase defiluje ve dvou okénkách 12 apoštolů se svými typickými atributy. /Petr, Matěj, Jan, Ondřej, Filip, Jakub, Pavel, Tomáš, Šimon, Tadeáš, Bartoloměj a Barnabáš/ Pod apoštoly jsou další pohybující se sochy. Přehlídku apoštolů zahajuje zvoněním Kostlivec a ukončí ji svým zakokrháním Kohout. Kostlivec, symbol smrti, připomíná, že lidský i život má svůj konec. Turek, další ze soch, symbol prostopášného života, kroutí hlavou, Marnivec se prohlíží v zrcadle, Lakomec si pohrává s plným měšcem peněz. Ve spodní části nejdeme ještě čtyři další nepohyblivé sochy anděla a tří měšťanů, kteří symbolizují spravedlivou vládu města.
Další částí orloje je astronomická sféra, vycházející ze středověkých představ o poloze Země ve Vesmíru. Hodiny ukazují čtyři druhy času: středoevropský značený po obvodu římskými číslicemi, staročeský značený gotickými zlatými čísly, čas babylónský značený arabskými číslicemi a čas hvězdný.
Poslední, nejnovější část orloje tvoří kruhové kalendárium, které se otáčí kolem nepohyblivého středu se znakem města. Každý den se otočí o jeden z 365 zubů. Kalendárium namaloval významný český malíř Josef Mánes. Pro měsíční symboly použil výjevy z vesnického života.
V budově radnice je možno zhlédnout například starou radniční síň s dřevěným kazetovým stropem, velkou Zasedací síň, kde jsou umístěny velká historická plátna V. Brožíka, kapli a další reprezentační sály. Křížová chodba v přízemí radnice je místem častých výstav obrazů a fotografií.

Více informací
Přehrát audio